Dobrý večer, dnes je středa 23. dubna 2014  svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
22.7.2005
Černý nebo bílý?

Letos 23. srpna uplyne 40 let od smrti Jana Antonína Bati. Jeho obraz, který byl vytvořen po 2. světové válce a zejména po únoru 1948, v povědomí veřejnosti stále přetrvává. Jan Antonín Ba?a je tedy na jedné straně stále vnímán jako zrádce a nacistický kolaborant, odsouzený za tyto činy Národním soudem, a na straně druhé jako neschopný nástupce svého geniálního bratra Tomáše, který se na místo šéfa firmy Ba?a dostal téměř omylem a pouze díky kvalifikovaným vedoucím spolupracovníkům, jež po svém bratrovi zdědil, jí nezpůsobil vážnější škody.

Tento obraz je však zcela mylný. Jan Antonín Ba?a nikdy nebyl odsouzen za kolaboraci s Třetí říší ani za propagaci nacismu a fašismu. Byl zproštěn obvinění, že za války podporoval německé hospodářství, že přemlouval československé muže, aby nevstupovali do zahraniční armády, že připravoval po dohodě s Hermannem Göringem přestěhování českého národa do Patagonie a že svými články otiskovanými v časopise Zlín propagoval fašismus. Proces s Janem Antonínem Ba?ou před Národním soudem byl veden po faktické i formální stránce pouze s jediným cílem a tím bylo odsouzení obviněného bez ohledu na předložené důkazy. Přestože sám Jan Ba?a sdělil Národnímu soudu svou adresu v Brazílii, nebyla mu obžaloba vůbec doručena a dokonce i v rozsudku bylo místo pobytu uvedeno „údánlivě v Batatubě“. Předseda senátu zamítl všechny návrhy obhajoby, odmítl poskytnout obhajobě možnost výslechu klíčových svědků obžaloby a odmítl předvolat část svědků navržených obhajobou. Přesto se obžalobě nepodařilo prokázat ani jedno z obvinění uvedených v obžalovacím spisu a Jan Ba?a byl odsouzen za činy, jejichž trestnost byla více než sporná. Byl odsouzen za to, že se v době 2. světové války nepřihlásil veřejně k československému zahraničnímu odboji, že v tom bránil i svým zaměstnancům a že jednal tak, že se i se svými závody dostal na spojenecké černé listiny.

Veřejně se k československému odboji nepřihlásili ani mnozí významní českoslovenští představitelé, kteří pobývali v zahraničí, aby neohrozili své blízké na území Protektorátu Čechy a Morava. I Jan Ba?a zde měl své příbuzné a přátele, a to nejen ve vedení zlínských závodů. Své zaměstnance Jan Ba?a přesvědčoval, aby zůstali ve službách firmy, nebo? považoval za velmi důležité připravovat základy pro hospodářskou obnovu a růst poválečného Československa, rozhodně jim však nevyhrožoval. Na spojeneckých černých listinách nebyly pouze firmy, které skutečně hospodářsky spolupracovaly s Němci, ale i firmy, které se nacházely na území Třetí říší ovládaném, což se samozřejmě vztahovalo jak na zlínskou Ba?a a. s., tak i na další sesterské společnosti Ba?a. Ostatně po ukončení 2. světové války jak spojenci, tak československá vláda, museli uznat, že nemají žádné informace, natož důkazy o hospodářských stycích Jana Bati s Němci.

Proces byl urychleně ukončen 2. května 1947, aby Jana Ba?u odsoudil ještě Národní soud, jenž svou činnost ukončil 4. května tak, aby jeho případ nemusel být postoupen soudu řádnému.

Nabízí se tedy logický závěr, že Jan Ba?a byl odsouzen proto, aby mu československý stát nemusel vyplatit náhradu za znárodněnou firmu. Proto také, když hrozilo, že náhradu začne vymáhat Tomáš Ba?a mladší, byli urychleně odsouzeni Dominik Čipera, Hugo Vavrečka a František Malota jako členové válečného představenstva, aby se československý stát vyhnul i této platbě.

Jan Ba?a byl odsouzen také jako nositel jména Ba?a a pokračovatel tradice „batismu“ jako hospodářského a sociálního systému proto, aby byl zdiskreditován celý tento systém, který byl nastupujícímu režimu solí v očích.

Proces s Janem Antonínem Ba?ou je skvrnou na štítu poválečného soudnictví, které si stále ještě říkalo demokratické.

Ve svém otevřeném dopise, který zaslal členům senátu a prokurátorovi Národního soudu 21. května 1947 z brazilské Batatuby, Jan A. Ba?a píše:

„Vážení pánové:
Odsoudili jste mne v nepřítomnosti, vědouce, že mně nebyla doručena ani obžaloba, jak je pravidlem a zákonem v civilisovaných zemích světa.
Znemožnili jste mně, abych obhájil svou čest a majetek.
…Věděli jste, že jsem nabídl dostaviti se osobně, jakmile budu mít cestovní pas brasilský, kdyžtě v [roce] 1945 čs. úřady odmítly vydati mně pas československý.
Odsoudili jste mne, vědomi si, že nemáte práva souditi podle revolučních dekretů občana cizí země.
Znemožnili jste mým obhájcům, aby předložili důkazy mé neviny a předvedli svědky v můj prospěch.
Byli jste si vědomi zmatečnosti a stranickosti jednání a vedení procesu, potlačování pravdy a nafukování viny a odsoudili jste mne.
…Víte velmi dobře, že nešlo o spravedlnost, ale o persekuci. Šlo o to, aby ve lhůtě dané Dekretem, došlo ku mému odsouzení před Národním soudem a ku vyslovení rozsudku s konfiskací majetku.
…“Spravedlnost je základem státu“ hlásá nápis na soudní budově.
Měli jste za to, že jste odsoudili Jana A. Ba?u. Odsoudili jste však sami sebe, propůjčivše se ve funkci tribunů lidu ku nezákonnosti a davše průchod násilí namístě pravdě.
…Budete vinni úpadkem mravu, jež soud má zvedati.
S úctou
Jan A. Ba?a“

Jan Ba?a byl také ve 30. letech 20. století bezesporu důstojným pokračovatelem Tomáše Bati a firmu Ba?a i město a region Zlín, samozřejmě v součinnosti s ostatními členy vedení, přivedl k rozkvětu, který udivoval svět a děsil konkurenci. Můžeme se jen dohadovat, jak by vypadala současnost našeho kraje, kdyby nedošlo k násilnému zpřetrhání vývoje německou okupací a následným totalitním režimem.

Výchova Tomáše Bati, který svému nevlastnímu bratru věnoval péči prakticky od ukončení školní docházky, přinesla dobré ovoce. Jan Ba?a navázal na tragicky přerušené dílo Tomáše Bati a důsledně pokračoval ve všech oborech, jejichž základy vynikající zakladatel firmy položil či o jejichž vybudování uvažoval. Snažil se ale také o uskutečnění nových projektů a vlastních vizí. I z jeho slov o poslání průmyslníka a důležitosti výchovy nových podnikatelů je zřejmé, že byl schopným žákem Tomáše Bati. I dnes jsou tyto věty nadmíru aktuální a hodny pozornosti nejen veřejnosti, ale i těch, kteří rozhodují či budou rozhodovat o osudu příštích generací.

O poslání průmyslníka píše Jan Ba?a z New Yorku v létě 1939:

„Je nutno ovšem předpokládat, že se průmyslníci pozvednou také do té míry, aby chtěli rozuměti průmyslu, jakožto předmětu obživy nikoliv jenom pro sebe a své vlastní rodiny, ale na prvním místě pro celou tu velikou obec jejich spolupracovníků a celého okolí.
Průmyslník, který dává svému podniku méně, nežli kolik je schopen, je právě tak špatný jako ten, který dává svým lidem méně, nežli může. Na druhé straně průmyslník, který trpí ve svém závodě lidi, kteří dávají svému podniku méně, nežli jsou schopni, je právě tak špatný jako ten, který svým lidem nedává žádné příležitosti ku vzdělání a vzestupu.
Průmyslník musí stále dbáti toho, aby se jeho lidé nalézali ve stálém hospodářském, kulturním, mravním a odborném i zdravotním vzestupu.
Nečiní-li to, je právě špatným průmyslníkem.- Je špatným vůdcem svých lidí.“

Taktéž v létě 1939 píše Jan Ba?a z New Yorku o podnikatelské škole:

„Vždycky přece vznikaly školy z potřeby života a nikoliv život z potřeby škol.- Ale dnes se zdá, jakoby tomu bylo naopak.
Zdá se, jakoby veřejný život byl určován školami.- Alespoň se na tyto školy béře veliký zřetel všude ve veřejném životě, aniž se zkoumá, jaký účinek ta která škola na výchovu a vzdělání člověka skutečně měla.
Podnikatelská škola je velmi důležitá pro budoucí život národa.
Jsou to a budou to podnikatelé, kteří budou rozhodovat o rozsahu a míře jak národního blahobytu, tak i stupňování národní kultury.“

Nechci zastírat, že Jan Antonín Ba?a je člověkem, který má moje velké sympatie. Právě proto si však myslím, že stejně špatné jako bylo vytvoření pokřivené podobizny Jana Bati jako zrádce, kolaboranta a neschopného podnikatele, by bylo vylíčení ideálního a dokonalého Jana Bati. Jan Ba?a byl člověkem, který měl své klady a zápory jako ostatně každá výrazná osobnost. Jan Ba?a nepotřebuje, aby byl idealizován. Dlužíme mu však objektivní zhodnocení jeho života, toho, co dokázal a vytvořil, i toho, co uskutečnit nedokázal.

Hana Kuslová